Silicifikovaný pískovec (křemenec)

Lokality: Tlustovousy, Dřevčice.                                               Stáří: Paleozoikum (prvohory)-ordovik.

Typ horniny: Sedimentární (usazená).

Složení: Křemen ve formě písčitých a prachovitých zrnek i ve formě tmelu, který vyplňuje prostory mezi zrny. Dále se v křemencích vyskytují v menší míře i další minerály, mezi které patří především drobné lupínky jílových minerálu nebo slíd. 

Vznik:  Tyto křemence vznikaly usazováním křemenných zrnek na mořském dně, kam byly postupem času dopravovány z pevniny. Úlomky starších hornin, které byly na pevnině erodovány z horských masivů i skalisek v podloží potůčků a řek, se vodními toky dostávaly níže a níže k mořským pánvím, do kterých se pak sypali při ústí řek, v tzv. deltách. Odtud je mořské proudy nesly dále po pobřeží. Čím déle a dále se erodované úlomky hornin v řekách a mořích pohybovaly, tím se stávaly menší a opracovanější (zaoblenější). Kromě těchto fyzických změn (mechanické nebo fyzikální zvětrávání) docházelo i k  chemickému zvětrávání. To znamená, že některé minerály, které nebyly tolik odolné proti působení vody a dalších vlivů se postupně přeměňovaly na jiné, většinou velmi drobné jílové minerály a také rozpuštěné ionty. V unášeném erodovaném materiálu se pak hromadily minerály, které jsou odolné vůči tomuto chemickému zvětrávání. A mezi tyto minerály patří právě náš křemen, který se za normálních povrchových podmínek nerozpouští a vytváří křemenné písky. Ty tedy svědčí o dlouhém transportu materiálu, který se pak usadil v prostředí pláží, případně v hlubších částech mořského dna, kam byl dopraven při bouřích či mořských sesuvech. Když se pak křemitý písek dostal do větších hloubek pod zemských povrch, zvětšily se teploty a tlaky. V těchto podmínkách už může docházet k rozpouštění křemenných zrn, která jsou velmi těsně stlačena k sobě a v místech dotyků dochází k jejich rozpouštění. Rozpuštěný křemenný materiál v roztoku pak pomalu proudí póry mezi zrny a v příhodných podmínkách pak krystalizuje a vytváří tmel mezi zrny. Od této chvíle se už jedná o křemenec, který je díky tomu velmi pevný.

Použití: Křemence byly v minulosti vyhledávanou surovinou, díky jejich pevnosti a těžily se tak v mnoha lomech, mimo jiné také ve východním okolí Prahy, u Brandýsa nebo Úval. Používali se jako stavební materiál, především jako dlažba (např. kočičí hlavy) kterou můžeme často nalézt pod našimi nohami.   

Zajímavosti

Hornina obsahuje železité minerály, které zvětrávají do rezavého minerálu, limonitu.