Fonolit (znělec)

Lokalita: Doksy u Tachova – lom.                                                            

Stáří: Kenozoikum (třetihory).

Typ horniny: Vulkanická (vyvřelá výlevná).

Složení: Složité křemičitanové minerály – sanidin (druh živce), plagioklas, nefelín, amfibol, olivín a další minerály.

Popis výbrusu: Hornina vulkanického původu intermediálního složení s vyššími obsahy alkálií. Horninu tvoří plagioklas a amfibol v základní hmotě. Dále se ve formě drobných vyrostliček vyskytuje olivín, pyroxenu a amfibol.

Vznik: V průběhu třetihor docházelo na našem území k intenzivním pohybům zemských ker. Podél zlomů vystupovala láva, která vytvářela podpovrchová i povrchová vulkanická tělesa. Znělcová láva je na rozdíl od čediče málo tekuté konzistence a proto se na zemském povrchu nerozlévá po krajině, ale je vytlačována do výšky jako tzv. „vytlačená kupa“. Dutinky vyplněné minerály bílé barvy představují původní bubliny vytvořené plyny, které po utuhnutí magmatu unikly pryč. Do dutinek vnikly roztoky, z kterých dalším ochlazováním krystalizovaly minerální výplně dutinek.

Použití: Znělcové horniny se nejčastěji používají jako drcené kamenivo na štěrkování cest, do betonu a pro výrobu dlažeb. Také se používá ve sklářství na výrobu tmavého znělcového skla (např. pivní lahve).

Zajímavosti

Znělec dostal název podle zvonivého zvuku, který kameny vydávají při poklepání.

Znělec se dostává na povrch v podobě velice viskózní (málo tekuté) lávy a vytváří takzvanou vytlačenou kupu. Tato hornina je navíc velice odolná, často odolnější, než okolní horniny, do kterých se protlačila. Při zvětrávání a odnosu tak více odolává a ční nad okolní terén. Struktura znělce způsobuje, že se hornina rozpadá na malé nepravidelné kameny. Proto se hornina nehodí pro větší kamenické prvky a používá se jako drcené kamenivo.