Bazalt (čedič)

Lokality: Proseč u Železného Brodu-lom.

Stáří: Kenozoikum (třetihory).

Typ horniny: Vulkanická (vyvřelá výlevná).

Složení: Většinu hmoty tvoří vápnitékřemičitanové minerály (živce ze skupiny plagioklasů a pyroxenů). V menší míře je zastoupen zelený olivín a další minerály.

Vznik: V průběhu třetihor docházelo na našem území k výrazným pohybům zemské kůry. Podél zlomů vystupovalo k povrchu magma, které vytvářelo podpovrchová i povrchová vulkanická tělesa. Většina třetihorních sopečných těles na našem území nejsou vlastní  kužely sopek, nýbrž výplně podpovrchových přívodních kanálů, které byly erozí obnaženy na zemském povrchu. Čedičová láva je značně tekutá a nemůže na povrchu vytvářet kopce se strmými svahy, spíše se rozlévá v podobě plošně rozsáhlých lávových příkrovů.

Použití: Čedičové horniny se nejčastěji používají jako drcené kamenivo na štěrkování cest, do betonu a pro další účely. Tavením a odléváním čediče do forem se vyrábějí velice odolné dlaždice a ozdobné stavební prvky.

Význam: V krajině roztroušené čedičové kopce jsou významnými stanovišti teplomilné flóry a fauny. Tmavá hornina do sebe akumuluje teplo ze slunečního záření a zároveň mocné osypy u paty kopce toto teplo v létě vstřebávají do vzduchových prostor a v chladných obdobích ho vydávají ven a oteplují blízké okolí.

Zajímavosti

V homogenní hmotě čediče se občas vyskytují zelené shluky tvořené převážně olivínem. Jedná se o posly z hlubokých partií Země – ze svrchního pláště (hloubka několika desítek kilometrů pod zemským povrchem). Tyto útržky pláště (hornina peridotit) se dostaly spolu s proudícím magmatem až na povrch.

Při rychlém tuhnutí čedičové lávy docházelo ke smršťování horniny a při výjimečně příznivých podmínkách hornina následně rozpukala do tvaru pěti a šestibokých hranolů. Nejkrásnějším útvarům tohoto typu se říká „kamenné varhany“.

 

Na nábrusu bazaltu jsou hnízda zeleného minerálu olivínu s tmavými pyroxeny. Tato hnízda představují útržky hornin svrchního zemského pláště.
Je starší bazaltová hornina, nebo hnízda olivínu?

[olivín]

 

Úkol

1) Na obrázku jsou čedičové „kamenné varhany“ a další přírodní objekty podobného tvaru. Vyberte jeden, u kterého se při vzniku uplatňovaly podobné fyzikální procesy. (krystal vody-sněhová vločka, bahenní praskliny, pavučina, arktická polygonální půda)

2) Tipněte si, z jak velké hloubky pocházejí shluky olivínu. Je to vzdálenost jako ze Staré Boleslavi do:

  1. centra Prahy
  2. Mladé Boleslavi
  3. Krkonoš

[B]