Štěrkopísek

Lokality: oblast údolí Labe a Jizery; např. pískovny Toušeň, Otradovice, Sojovice, Borek, Křenek, Konětopy a další.

Stáří: starší až mladší čtvrtohory (pleistocén až holocén)

Typ horniny: nezpevněná usazená (sedimentární)

Složení: Převažují křemenná zrna velikosti 0,1-2 mm.Štěrková zrna Polabí tvoří většinou jen několik procent celkové hmoty. Jejich velikost je od 2mm do několika cm a výjimečně i několika desítek cm. Nejčastěji jsou tvořena křemenem, ale můžeme v nich najít i ohlazené valouny hornin, zkřemenělých prvohorních kmenů nebo zuby a kosti živočichů.

Vznik: Čtvrtohorní štěrkopísky v této oblasti vznikly usazováním materiálu, které v průběhu čtvrtohor až do současnosti přinášelo Labe a Jizera. Usazeniny se nacházejí v několika výškových úrovních, tzv. říčních terasách. Podle výškové pozice lze stanovit jejich stáří. Výše položené terasy jsou starší než níže, což odpovídá postupnému zařezávání řeky nejenom do vlastních uloženin, ale i do skalního podloží. V současné době dochází k usazování štěrkopísků na samém dně údolí v současných říčních korytech a jejich okolí.

Použití: Štěrková frakce se používá jako materiál do betonu, nebo jako drenážní a podkladové zásypy či dekorační obsypy. Písčitá frakce se používá do betonu, maltových směsí, podkladové zásypy a další stavební použití.

Význam: Mocné štěrkopísčité usazeniny jsou významným rezervoárem podzemních vod s přirozeným vodním filtrem. Na písčitá podloží je vázána specifická flóra i fauna.

Zajímavosti

Jemný písek byl v průběhu suchých dob ledových částečně přenášen větrem a podobně jako na dnešních pouštích místy vytvářel písečné duny. Pozůstatky takovýchto dun jsou dodnes patrné např. u Nymburka (Písty) u Poděbrad (Oseček) nebo v okolí Byšiček.

Při těžbě štěrkopísku se občas nacházejí kosti zvířat, která v minulosti obývala okolí řeky. Jsou to nejčastěji hospodářská zvířata z období středověku, ale vzácně se v pískovnách založených ve starších terasách nacházejí i pozůstatky zvířat z dob ledových.

 

Úkol

Na obrázku je radarový obraz reliéfu krajiny mezi Brandýsem n. L.-Starou Boleslaví a Lysou n. L.. Jsou zde dobře patrné stopy po někdejších meandrech řeky i průběh starší říční terasy. Kroužky jsou vyznačeny pozice činných nebo již vytěžených pískoven.

1) Ve kterých z těchto pískoven byste mohli nalézt valouny hornin z Jizerských hor a kde z Krkonoš?

2) Ve kterých pískovnách byly nejhojnější acháty, které sem řeka donesla z okolí Turnova?

3) Dokážete na obrázku rozlišit dvě výškové úrovně teras a odvoďte, ve kterých pískovnách byste mohli najít nejstarší materiál a kosti či zuby vymřelých staročtvrtohorních zvířat jako třeba mamutů a srstnatých nosorožců?