Granodiorit (žula-diorit)

Lokality: Škvorec-Třebohostice u Říčan                                                

Stáří: karbon, prvohory

Typ horniny: hlubinná vyvřelina

Složení: Říčanská žula je vyvřelina světlé barvy, ve které jsou na první pohled velmi nápadné, až 5 cm velké a dobře omezené krystaly bělavých draselných živců. Tyto velké krystaly se nazývají porfyrické vyrostlice a plavou v jemnozrnnějsí základní hmotě, která je složena z drobnějších krystalů dalších minerálů. Jedná se především o čirý křemen a různé typy živců, které mají bělavé, žlutavé a narůžovělé odstíny. Mezi tyto živce patří především ortoklas a plagioklas. Tmavé drobné krystaly destičkovitého tvaru patří slídě, označované jako biotit, a méně hojná je pak světlá, velmi lesklá slída muskovit. Mezi další, mnohem drobnější a vzácněji se vyskytující minerály patří rutil, fluorit nebo apatit.   

Petrologie –Výbrus : Magmatická hornina granitového složení s výskytem dobře omezených krystalů křemene, draselného živce, plagioklasu a biotitu. Vyrostlice draselného živce obsahují hojné inkluze biotitu, apatitu a titanitu. Biotit obsahuje inkluze monazitu s typickým tmavým lemem. Hornina vzniká pomalou krystalizací ve větších hloubkách pod zemským povrchem.

Vznik: Žuly, které se nacházejí v okolí Říčan, patří k rozsáhlému tělesu vyvřelých hornin, které utuhly z magmatu hluboko pod povrchem země, a které se označuje jako středočeský pluton. Tento pluton se nachází mezi dvěma velkými geologickými jednotkami, bohemikem a moldanubikem. V období starších prvohor představovaly pravděpodobně části oddělených menších kontinentů, které se pak v období pozdního devonu a raného karbonu srazily při variském vrásnění. Hlubinné vyvřeliny vyplnily v karbonu šev mezi těmito jednotkami. Při tuhnutí magmatu docházelo nejprve ke krystalizaci draselných živců, které tvoří zmíněné porfyrické vyrostlice. Zbytek minerálů krystalizoval později než draselné živce a proto mohly být živcové vyrostlice usměrněné proudem ve směru toku magmatu. K těmto procesům docházelo hluboko pod zemským povrchem, pod vrásněným pohořím. To bylo ale velmi rychle erodováno a zarovnáno a dnes se můžeme kolem Říčan procházet po horninách, které vznikly v několikakilometrových hloubkách.

Použití: Žula je velmi pevná hornina, kterou lze využívat jako stavební, obkladové nebo cestářské materiály.

Zajímavosti

Při těžbě žul se běžně využívá puklin, které se vytvořily během chladnutí vyvřeliny. Směrů puklin je mnoho, ale hlavní, které byly využívány, mají v lomu směr ssz.-jjv. a západo-východní.